top of page

Albedo

Albedo neboli odrazivost ukazuje schopnost materiálu nebo povrchu odrážet záření. Konkrétně se jedná o poměr odraženého záření vůči záření dopadajícímu, vyjadřuje se nejčastěji v procentech. Tedy čím větší číslo, tím více odraženého záření.


Všeobecně známý je fakt, že bílá barva odráží mnohem více světla než tmavší povrchy. Je tedy zcela logické, že z povrchů, které může utvořit příroda, vykazuje největší albedo sněhová pokrývka. Číselně se sníh pohybuje nad 70 %, ale dostat se může až na 90 % – záleží například na stáří sněhu nebo množství nečistot. Albedo lesů je v rozmezí 10–20 %, travní porosty dosahují až 25 %. Zde je ale nutno dodat, že samotné albedo nelze brát jako jediný faktor, podle kterého bychom mohli určit, jak moc se bude okolní prostor ohřívat nebo ochlazovat. Právě rostliny totiž dokážou ze svého těla vypařovat vodu, což okolí ochlazuje a pouze hodnota albeda tedy na okolní teplotu nemá tak zásadní vliv.


Jelikož více než dvě třetiny povrchu Země tvoří voda, bylo by dobré zmínit i její odrazivost. Zároveň si můžeme ukázat, že albedo je závislé také na úhlu dopadu paprsků, přičemž u vody je tato závislost znatelnější než u jiných povrchů. Ze záření dopadajícího pod úhlem 30–90 ° je odraženo maximálně 6 %, nicméně úhel dopadu 10 ° způsobí albedo 35 % a úhel 5 ° dokonce 58 %. Průměrně má ale voda albedo velmi nízké.


Proč je albedo v klimatologii tak významné? Největší současný problém spojený s albedem se týká pozitivní zpětné vazby, kdy rostoucí globální teplota způsobuje tání sněhu a ledu v polárních oblastech, což zapříčiňuje snižování albeda zemského povrchu. Ten tedy pohlcuje stále více slunečního záření a oteplování je ve výsledku ještě rychlejší. S albedem se tedy musí počítat i při tvorbě klimatických modelů, jelikož jeho změny mají vliv i na celkovou energetickou bilanci Země.


Zapomenout nemůžeme ani na lokální měřítko – konkrétně na fenomén městského tepelného ostrova, jehož příčiny mají také spojitost s albedem. Převážně tmavé městské plochy absorbují velké množství slunečního záření a zahřívají sebe i okolí. Řešením ve městech tedy může být používání více světlých a reflexních ploch a tzv. zelenomodrá infrastruktura.


 

Zdroje:


0 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Emisní povolenky

Termín emisní povolenky jste jistě všichni již někdy zaslechli, víte ale, jak přesně tento systém funguje? Systém EU ETS (Emissions Trading System) v platnost vstoupil v roce 2005. Jak již jeho anglic

Dopravní indukce

V příspěvku o parkovacích minimech jsme se setkali s pojmem tzv. dopravní indukce. Zejména v souvislosti se situací ve větších městech často čelíme otázce, jak se zbavit nekonečných kolon a vyřešit ne

Comments


bottom of page