top of page

Dopad umělé inteligence na klima

Za posledních pár let zažila umělá inteligence obrovský boom, kterého si bylo takřka nemožné nevšimnout. Dnes můžeme prostřednictvím pár kliků generovat souvislé texty, obrázky nebo kupříkladu komunikovat s chatbotem, kterého od reálného člověka rozpoznáme relativně složitě.


Umělá inteligence obecně funguje na základě počítačových neuronových sítí – ty se sestávají z velkého množství prostých jednotek, které vzájemně přijímají a vysílají signály velmi podobně biologickému mozku. Stejně jako u mozku je jednou z hlavních vlastností AI schopnost učení. Aby umělá inteligence nabyla určité schopnosti – například rozpoznávání obsahu obrázku – musí se je nejdřív naučit. To probíhá takzvaným trénováním, kdy je síť nakrmena obrovským množstvím dat, pomocí nichž si danou schopnost osvojí – v našem příkladu je tedy počítači poskytnuto mnoho obrázků s popisem obsahu. Na základě právě těchto dat je umělá inteligence schopna provádět operace, které jsme ji naučili.


Na takové úkoly je však potřeba použít velmi výkonné superpočítače – zpracování velkého množství dat a jeho následné využívání je totiž procesně velmi náročné. Takové počítače samozřejmě spotřebují obrovské množství energie (a vody, kterou jsou čipy chlazeny), a proto mají nemalý klimatický dopad. Tedy každý příkaz, který zadáte, má svoji ekologickou stopu. Třeba vygenerování obrázku po vás zanechá stejnou uhlíkovou stopu, jako kdybyste autem jeli skoro deset kilometrů. Dle odhadů pouze chatovací program ChatGPT denně spotřebuje 564 MWh elektrické energie a do roku 2027 bude spotřeba umělé inteligence vyšší než celková spotřeba České republiky.


Umělá inteligence však není něco, co bychom pro svůj klimatický dopad měli kompletně zavrhnout. Již dnes má velmi důležitá využití v medicíně, školství, ochraně veřejného prostoru i mnoha dalších odvětvích, ve kterých může nahradit procesy, které jsou jinak časově, finančně i ekologicky náročnější. Jako každou jinou inovativní technologii je však nutno ji používat velmi zodpovědně a nezapomenout při tom ani na její enviromentální dopad. 


 

Zdroje:

16 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Regenerativní zemědělství: zdravá půda pod nohama

Existuje několik přístupů k zemědělství. Na většině ploch v Česku se hospodaří intenzivním způsobem, v menší míře se praktikuje také ekologické zemědělství. Slyšeli jste už ale o regenerativním zemědě

Emisní povolenky

Termín emisní povolenky jste jistě všichni již někdy zaslechli, víte ale, jak přesně tento systém funguje? Systém EU ETS (Emissions Trading System) v platnost vstoupil v roce 2005. Jak již jeho anglic

Comments


bottom of page