Termín emisní povolenky jste jistě všichni již někdy zaslechli, víte ale, jak přesně tento systém funguje?
Systém EU ETS (Emissions Trading System) v platnost vstoupil v roce 2005. Jak již jeho anglický název napovídá, jeho hlavním cílem je právě obchodování s emisemi. Systém omezuje emise přibližně jedenácti tisíc zařízení v zemích EU, Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku a na Islandu. V současnosti pokrývá zhruba 45 % emisí vyprodukovaných v EU. Platná emisní povolenka provozovateli zařízení umožňuje vypustit jednu tunu CO2eq. Jak přesně ale takový přístup vede ke snižování emisí?
ETS funguje na principu stanovení emisního stropu – povolenek je každý rok vydán jen určitý počet – toto číslo se navíc každým rokem snižuje, což vede k nutnému snižování emisí zapojených provozovatelů (od r. 2021 se distribuovaný počet snižuje o 2,2 % ročně, dříve se počet snižoval o 1,74 % ročně).
Část emisních povolenek je zdarma alokována vybraným typům zařízení, zbytek je poskytnut jednotlivým státům do dražby. Alokace zdarma je určena zejména těm odvětvím, kde by bylo snadné výrobu přesunout do zemí, kde nejsou emise skleníkových plynů omezovány. I toto množství je však postupně snižováno.
Právě vidina levnějšího provozu plynoucího z potřeby menšího množství povolenek může závody a elektrárny motivovat k investicím do čistších technologií. S klesajícím počtem distribuovaných certifikátů lze počítat s růstem jejich cen a právě se zvýšením této motivace.
Finance vytěžené ze zmíněných dražeb navíc od roku 2024 musí být zcela použity pouze na účely spojené s ochranou klimatu. Kromě zmíněných států mají nějakou formu ETS i státy další. Za zmínku stojí Kazachstán (ETS zahrnuje 47 % emisí státu), Čína (44 %) a Jižní Korea (74 %). V USA a Kanadě jsou ETS zatím zaváděny pouze na úrovni států, resp. provincií. Dalších devatenáct států zavedení ETS plánuje nebo zvažuje.
Zdroje:
Comments