top of page

Jak můžeme vědět, kolik stupňů bude za deset let?

Jak můžeme vědět, kolik stupňů bude za deset let, když někdy nevyjde předpověď pro druhý den? 


Předpovídání počasí a podnebí jsou dvě odlišné disciplíny. Počasím se zabývá meteorologie, zatímco podnebí je doménou klimatologie.

Počasí je okamžitý stav atmosféry v daném místě. Jedná se o velmi chaotický a rychle se měnící systém ovlivněný mnoha faktory. Konkrétně v Česku je navíc počasí velmi proměnlivé – významnější frontální rozhraní, které způsobí znatelnou změnu počasí, nad námi prochází v průměru každý 6. den. Hrubou předpověď počasí zpracovávají matematické modely, které pro výpočet potřebují co nejvíce dat o aktuálním počasí, a to z celé planety. Jelikož ale není možné mít meteorologické stanice po celém světě včetně pouští či oceánů, dostávají tyto modely neúplná či nepřesná data. Samotný výpočet také není dokonalý a chyby se tedy mohou sčítat. Jak bude vypadat obecná předpověď však nakonec vždy rozhodne člověk – meteorolog, který kromě výstupu modelů zapojí také svůj úsudek a zkušenosti.


Nemůžeme čekat, že kterákoli aplikace dokáže správně předpovědět počasí s hodinovou přesností pro konkrétní místo, byť na druhý den. Největší problém představují přeháňky a bouřky, které mohou mít v průměru jen několik stovek metrů – meteorologové většinou správně předpoví, že se pravděpodobně na nějakém území vyskytnou, jejich přesnou polohu ale stanovit nedokážou. Zato předpověď trvalejších srážek, které často souvisejí s přechodem frontálního rozhraní, je přesnější. Pokud tedy chceme předpověď, která kromě matematických modelů prošla také rukama meteorologů, musíme si najít textovou předpověď. Ta je sice obecnější, ale také nejpřesnější.


Budoucí klima předpovídají klimatické modely. Ty jsou, stejně jako modely pro předpověď počasí, extrémně složité a pracují s velkým množstvím dat. Jejich výhodou je fakt, že podnebí je mnohem více stálé než počasí a dá se předpovídat lépe. I u klimatických modelů panuje nejistota, jednak ve výpočtech, jednak v tom, že přesně nevíme, jak se bude vyvíjet množství skleníkových plynů v atmosféře vzhledem k lidské činnosti. Proto existuje několik tzv. reprezentativních směrů vývoje koncentrací, které tvoří základ vstupních dat pro modely. Každý směr počítá s různým scénářem snižování emisí a dalších souvisejících lidských činností. Například ve scénáři označeném jako RCP4.5 se předpokládá významné zapojení technologií a opatření pro redukci emisí skleníkových plynů, a proto předpovídá menší oteplení než scénář RCP8.5, v rámci kterého se očekává setrvalý nárůst emisí. Tudíž ani klimatické modely nejsou neomylné, nicméně jejich správnou kombinací se dá dojít k velmi slibným výsledkům.


 

Zdroje:

MAREK, Michal V. Klimatická změna – příčiny, dopady a adaptace. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3362-8.

5 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Emisní intenzita ekonomiky

Emisní intenzita ekonomiky je ukazatel, který uvádí, kolik emisí CO2eq vypustí daná země pro vytvoření jednoho dolaru HDP. Vyjadřuje se v g CO2eq/$ HDP PPP. Pojďme onu jednotku rozklíčovat. g CO2eq zn

Program Copernicus

Copernicus je program Evropské unie pro dálkový průzkum Země s velkým důrazem na životní prostředí a dopady změn klimatu. Jeho základem jsou satelity, ale u tvorby snímků to nekončí. Program zajišťuje

Bílý Kříž: místo, kde ve „skleníku“ pěstují les

Zdánlivě nezajímavý beskydský kopec kousek od slovenských hranic ukrývá uprostřed svých lesů vskutku zajímavé stavby. V roce 1986 zde bylo založeno Experimentální ekologické pracoviště dnes sloužící j

Comments


bottom of page