Ano, je. Ze všech skleníkových plynů má dokonce nejvyšší podíl na skleníkovém efektu. Často se ale s ostatními skleníkovými plyny nezmiňuje. Proč?
Vysvětlení se skrývá ve známém jevu – koloběhu vody. Množství vody je na Zemi stále stejné, mění se pouze její skupenství. Stejně tak se množství vodní páry v atmosféře pohybuje v určitých mezích a nedá se přímo ovlivnit. Proto se lidstvo zaměřuje spíše na to, co přímo ovlivnit dokáže, tedy množství ostatních skleníkových plynů.
Vzduch o určité teplotě dokáže „pohltit“ pouze určité množství vodní páry. Čím je vzduch teplejší, tím více vodní páry může obsahovat. Vzduch, který obsahuje maximální množství vodní páry, se nazývá nasycený (relativní vlhkost je 100 %). Pokud by se ve vzduchu mělo nacházet více vodní páry, než kolik dokáže „pohltit“ (například ochlazením vzduchu), začne vodní pára kondenzovat, vytvářet oblaky a třeba se ve formě srážek vrátí zpět na zemský povrch. Množství vodní páry v atmosféře se tedy přirozeně reguluje.
Jediným způsobem, jak lze uměle ovlivnit množství vodní páry v atmosféře, je změna teploty vzduchu. Jelikož se globální teplota zvyšuje, zvětšuje se také množství vodní páry, které může vzduch obsahovat. Jedná se o tzv. pozitivní zpětnou vazbu, kdy jeden jev (oteplování) je příčinou druhého jevu (vyšší možný obsah vodní páry ve vzduchu spolu s intenzivnějším výparem) a tento druhý jev ještě zesílí účinek prvního jevu (více vodní páry jako skleníkového plynu způsobí další oteplování).
Zdroje:
Comments