Aktuálně se v médiích kvůli jistým termínům stanoveným Lex OZE II, ke kterému se ještě dostaneme, můžete s komunitní energetikou setkat častěji než obvykle. Pojďme si tedy stručně vysvětlit, co to vlastně znamená!
Komunitní energetika vychází zejména z principu decentralizace soustavy. Místo velkých výrobních zdrojů počítá s více menšími zdroji, které se snaží maximálně využít. Tato praxe má smysl zejména díky elektrárnám využívajícím obnovitelné zdroje, jelikož se jejich výstavba vyplatí i při menších instalovaných výkonech. Energetická společenství u těchto zdrojů řeší nemožnost jejich řízení, jelikož elektřinu efektivně přerozdělují jednotlivým spotřebitelům tak, aby byla maximálně využita. Ruku v ruce s využitím elektřiny to pro členy znamená nižší výdaje, zvýšení energetické nezávislosti a v neposlední řadě i pozitivní vliv na životní prostředí, jelikož základem energetických společenství jsou právě obnovitelné zdroje.
V praxi může sdílení elektřiny znamenat více věcí. Můžete mít kupříkladu chatu, na kterou si nainstalujete solární panely, jelikož bydlíte ve městě, kde by to pro vás tak jednoduché nebylo. Následně si budete elektřinu ze solárů na chatě „posílat“ domů klidně na druhý konec republiky (samozřejmě to neznamená, že elektřina ze solárů poteče přímo do vašeho bytu – vyrobené množství prostě budete moci doma využít s nulovým nákladem na výrobu). Do tohoto způsobu sdílení se jako tzv. aktivní zákazník bude moci zapojit až deset členů po celém Česku.
Energetické společenství je kromě smluv vázáno i geografickou lokací, a právě to přináší výše vyčtené výhody v plném běhu. Společenství si může založit nějaká skupina, například bytový dům nebo obec, a může společně rozhodovat o výstavbě a využití zdrojů obnovitelné energie, sdílet energii vyrobenou více zdroji a klidně si vytvořit i naprosto energeticky soběstačný systém.
Comments