Meliorace je označení pro různé systémy, které mají za cíl zlepšit úrodnost půdy. Patří mezi ně takové, které svůj účel opravdu plní, ale i ty, které mají přesně opačný efekt. Do první skupiny můžeme řadit různá protierozní opatření či zavlažování, do té druhé potom hlavně odvodňování polí, čehož se bude týkat tento příspěvek. Proč máme systémy pro odvodňování, když dnes slýcháme hlavně o všemožném zadržování vody v krajině?
Odvodňovací systémy ve formě potrubí zakopaného v zemi se začaly budovat na konci 19. století. V té době byla značná část území podmáčená – a právě díky odvodňování se získávala zcela nová orná půda a zajišťovala se odpovídající vlhkost půdy pro hospodaření. Do současnosti se ale situace razantně změnila – vysoké teploty a nevhodná distribuce srážek způsobují častá sucha, která jsou umocňována právě odvodňováním. Co tedy s těmi trubkami, když už je nepotřebujeme a škodí nám?
Řešení není vůbec jednoduché a naráží na řadu potíží. První problém je v rozsahu odvodňovaného území – uvádí se, že je to až čtvrtina zemědělsky využívané půdy v Česku, což dává asi 1,2 mil. km potrubí. Druhým problémem je fakt, že ani nevíme, kde všude potrubí vlastně je, protože ne všechny jsou zanesené v dokumentacích. A i když o nich víme, tak přichází na řadu problém číslo 3. Jedno pole mívá často více vlastníků, tím pádem odvodňovací systém tohoto pole má také více vlastníků. Jakékoli řešení je potom náročnější, protože je nutná dohoda a spolupráce všech vlastníků.
Vyřešíme-li všechny zmíněné problémy, co potom? Vykopat trubky ze země je moc drahé a nedává moc smysl, protože v zemi stejně zůstanou rýhy, kterými bude voda odtékat dál. Lepší tak je potrubí v zemi nechat a spíše se ho snažit ucpat. Potom by dokonce mohlo vodu spíše zadržovat. Ale jak už to tak bývá, všechny činnosti vyžadují spolupráci a odhodlání mnoha lidí a nejlépe i změnu legislativy.
Zdroje:
Comments