Rozložení povrchů má zásadní vliv na klima ve městském prostředí. Zatímco stromy nebo vodní plochy okolí ochlazují, povrchy jako například asfalt nebo beton absorbují sluneční teplo a vytvářejí tzv. městské tepelné ostrovy. Typickým příkladem takového efektu jsou parkoviště, která jsou do jisté míry určena zákony nebo vyhláškami.
Kromě účinku na klima mají ale předepisovaná parkovací minima i další negativní efekty. Tím, že zabírají drahocenný prostor uvnitř měst, zdražují ceny nemovitostí – například na rozlohu dvou podzemních stání včetně příjezdových ramp a okolního prostoru by se vešel menší byt.
Dalším negativním dopadem je jev zvaný dopravní indukce. Místo toho, aby větší množství parkování řidičům ulevilo, děje se přesný opak: kvůli snadno dostupné infrastruktuře se větší množství lidí rozhodne pro cestování autem a problém nedostupného parkování přetrvává dál. Parkoviště jsou navíc prostředím, které ztěžuje pohyb chodcům, a i člověk, který by jinak šel pěšky, raději sedne za volant.
S takovým problémem se dlouhodobě potýkají i Spojené státy – například v Dallasu byla tato minima zavedena prakticky pro všechny typy staveb, nejen pro ty obytné; například každý heliport musí být vybaven alespoň dvěma parkovacími stáními, stejně tak trafostanice nebo televizní vysílač. Mnoho amerických měst ale k minimům mění přístup a v posledních letech se jich desítky zbavily úplně, počet parkovacích stání u nových budov si tak určuje sám majitel; to je nově i případ města Austin v Texasu.
A parkovací minima jsou tématem i u nás. V červenci 2023 přichystalo Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlášku, podle které by měl mít každý byt větší než 70 m² zajištěna dvě parkovací stání. Přestože šlo podle autorů jen o doporučení obcím, vyvolalo vlnu kritiky, která vedla k přepracování. Praha, která si ale může určit pravidla sama, se však vydává opačným směrem a v některých částech včetně centra má v úmyslu parkovací minima zrušit.
Pokud chceme žít ve městech připravených na klimatickou změnu, je rušení parkovacích minim jednou z možných cest. A když už je parkování potřeba, můžeme omezit negativní dopady – například použitím zatravňovacích dlaždic, které lépe vsakují vodu, nebo začleněním jiné vegetace.
Zdroje:
コメント