Regenerativní zemědělství - jak to funguje?
- Lukáš Bartoš
- 25. 4. 2024
- Minut čtení: 1
Regenerativní zemědělství: neoře, vydělává, a ještě k tomu zachycuje uhlík. Výhodné pro zemědělce, přírodu i klima. Jak konkrétně?
Regenerativní zemědělství dokáže zachytávat velké množství oxidu uhličitého z atmosféry a ukládat jej do půdy. Je to zejména díky meziplodinám a metodám přímého setí, které zajišťují, že pole nezůstává téměř žádnou dobu holé a fotosyntéza probíhá takřka neustále. Uhlík v půdě navíc vyživuje další organismy, což podtrhuje snahy regenerativního zemědělství o tvorbu funkčního půdního ekosystému.
Zdravá půda ale není prospěšná jen sama sobě. Takové plochy lépe odolávají erozi, a to jak větrné, tak vodní. Voda se vsakuje mnohem lépe a rychleji, což snižuje riziko vysychání. V kombinaci s druhovou pestrostí se také daří potlačovat růst plevelů.
Pro zemědělce jsou největším problémem obavy ze samotného přechodu na nový způsob hospodaření. Když ale tuto fázi společně s nutnými počátečními investicemi překonají, podle dosavadních zkušeností je čeká dobrá budoucnost. Výnos plodin se sice během přechodu na regenerativní zemědělství může dočasně snížit, po zhruba 5 letech je ale srovnatelný s intenzivním hospodařením a dále narůstá. Zemědělec má zároveň vyšší zisk, jelikož ušetří nejen na hnojivech a pesticidech, ale také například na pohonných hmotách, jelikož není nutné přes pole tolikrát projíždět.
Zdroje:
Comentarios