Existuje několik přístupů k zemědělství. Na většině ploch v Česku se hospodaří intenzivním způsobem, v menší míře se praktikuje také ekologické zemědělství. Slyšeli jste už ale o regenerativním zemědělství? Regenerativní zemědělství je způsob hospodaření rozvíjející se hlavně v posledních 5 letech. Ve své podstatě se zaměřuje na půdu a snaží se do ní vracet život. Základních pilířů ale existuje více, a právě na ně se nyní podíváme.
Orba
Není. Půda se mechanicky téměř vůbec nezpracovává, neprobíhá například ani podmítka (mělká orba). Po sklizni hlavní plodiny se do zbytků rostlin zasévá meziplodina, která půdu chrání před vysycháním a zajišťuje živiny pro půdní živočichy a organismy po zbytek roku. Dokonce ani před setím další hlavní plodiny následující rok se neprovádějí žádné zásadní mechanické činnosti – pokud po zimě něco zbylo z meziplodiny, tak se tzv. povalí. Další plodina se potom seje přímo do této hmoty. Metoda přímého setí, tedy bez předchozí orby, se označuje jako no-till.
Umělá hnojiva
Jednoduše řečeno, regenerativní způsob stojí na půli cesty mezi intenzivním a ekologickým zemědělstvím. Zatímco v intenzivním se běžně umělá hnojiva používají a v ekologickém jsou zakázána, v regenerativním jsou omezována. Aplikované množství se ale postupně snižuje, až se jich po určité době používá například 5x méně než při intenzivním hospodaření. Podobně je to i s postřiky.
Pastva
Regenerativní pastva funguje na principu řízeného nárazového spásání menších ploch. Plochy určené pro tento způsob pastvy jsou rozděleny pomocí plotů nebo ohrad na menší části. Dobytek řízeně spásá vždy jen určitou část a do další sekce se přesune až poté, kdy je porost kompletně spasen. Vegetace ze spasené části má potom dostatečný čas na regeneraci.
Příště se podíváme na to, k čemu je regenerativní zemědělství vlastně dobré a jak je možné, že je výdělečné.
Zdroje:
Comentarios