Věděli jste, že elektrokolo má nižší uhlíkovou stopu než obyčejné kolo? Pro dokázání tohoto tvrzení je nejdřív nutné si spočítat uhlíkovou stopu obou dopravních prostředků – pro kolo to je cca 96 kg CO2eq, uhlíková stopa výroby elektrokola činí zhruba 134 kg CO2eq. Vyšší je právě proto, že e-bike má kromě rámu navíc systém, který ukládá elektrickou energii a kolo následně pohání.
Průměrná životnost kola je dle Evropské federace cyklistů zhruba 19 200 km. To může znít jako vzdálenost, kterou nikdy na kole neurazíme. Pokud však prostředek využijeme každý den na cestě do práce a zpět, čímž ujedeme za týden 50 km, kolo nám přežije velice reálných sedm let.
S touto životností si můžeme spočítat uhlíkovou stopu na jeden kilometr provozu: u kola to bude 5 g CO2eq a u jeho elektrického příbuzného 7 g.
Zbývá nám ještě spočítat klimatickou náročnost „paliv“, kterými jsou prostředky poháněny. U obyčejného kola to je složitější: jeho motorem je totiž člověk, který získává energii na mechanickou práci vykonanou svaly z jídla. Zde se dostáváme k podstatě celé problematiky. Jídlo má totiž také jistou uhlíkovou stopu. Ta je pro některé potraviny (maso, ryby) vyšší, pro některé zase nižší. V kalkulaci budeme uvažovat s dietou průměrného Evropana, jejíž klimatická stopa činí 1,44 g CO2eq na jednu kilokalorii (kcal) jídla (při vegetariánské dietě může toto číslo však být až o třetinu nižší!). Cyklista (o hmotnosti 70 kg cestující průměrnou rychlostí 16 km/h) spálí na jeden kilometr zhruba 18 kcal, přičemž 7 kcal z toho spotřebuje bazální metabolismus. Na kilometr samotné aktivity tedy spadá 11 kcal, tedy 16 g CO2eq.
U elektrokola je většina dodané energie elektrická. Průměrná spotřeba činí zhruba 5,9 Wh/km a s průměrnou uhlíkovou stopou elektřiny v Evropě 256 mg CO2eq/Wh získáváme stopu 1,5 g/km. I u elektrokola však člověk koná mechanickou práci, avšak v mnohem menší míře než u kola obyčejného. V průměru to je 4,4 kcal/km (bez bazálního metabolismu), tj. dalších 6,3 g CO2eq/km. Uhlíková stopa elektrokola je dohromady 7,8 g CO2eq na jeden kilometr.
Nyní můžeme hodnoty pro výrobu a provoz obou prostředků sečíst a porovnat. Ujetá vzdálenost jednoho kilometru na kole má stopu 21 g CO2eq, zatímco pro elektrokolo to je 15 g CO2eq – tedy o čtvrtinu méně! (stejný rozdíl je mezi automobilovou a leteckou uhlíkovou stopou).
Tyto hodnoty jsou samozřejmě obecné a mohou se lišit. Pokud kolo nepoužijeme primárně jako prostředek k přepravě, ale ke sportu (budeme jezdit rychleji, více se namáhat), naše tělo bude mít menší potřebu spálené kalorie doplňovat (laicky řečeno budeme hubnout). Zmíněná dieta hraje v této problematice též důležitou roli – pokud bychom si po cestě doplnili energii hovězím steakem, klimatická náročnost cesty by se dostala na absurdních 570 g CO2eq/km, tedy téměř dvakrát více než u letadla! Naopak rostlinná strava klimatickou stopu výrazně sníží. To samé platí pro zdroj energie u elektrokola – při lepší dietě a za užití obnovitelného zdroje energie (kupř. fotovoltaiky na střeše domu) bychom klimatickou stopu mohli snížit ještě více.
Comments